Ženy jsou moudré. To je prostě fakt. A teď nemluvíme o tom, že maminka ví vždycky všechno nejlíp. Staletí bojovaly za to, aby mohly volit, psát, tvořit a taky bádat. Už jen nechtěly stát za po boku úspěšných mužů, ale samy toužily změnit svět. Aby se zapsaly do dějin vědy, obětovaly tomu hodně a často bořily tabu. I proto si zaslouží, aby se na ně nezapomnělo.
- Mary Aninng, objevitelka fosílií dinosaurů
- Ada Lovelace, první programátorka
- Elizabeth Garrett Anderson, první lékařka
- Alice Augusta Ball, objevitelka léku na lepru
- Inge Lehmann, objevitelka složení zemského jádra
- Barbara McClintock, nositelka Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
- Katherina Johnson, matematička v NASA
Mary Anning (1799–1847)
První archeoložka, která objevila kompletní dinosauří fosílii
Celý svůj život strávila na plážích městečka Lyme Regis. Po fosíliích tam pátral už její otec, který je prodával turistům. Což byl jediný příjem celé rodiny.
Už ve 12 letech se jí podařilo to, co ještě nikomu na světě – objevila kompletní zkamenělinu dinosaura (ichtyosaura). I když se nejdříve myslelo, že se jedná o krokodýla. Později objevila i plesiosaura nebo pterodaktyla.
Její objevy vedly k rozvíření otázek okolo stvoření světa. A právě díky Mary Anning věda udělala obrovský skok od biblického pojetí, které bylo do té doby běžné. Na chudou ženu, do které v dětství uhodil blesk, to není vůbec špatné.
Ada Lovelace (1815–1852)
První programátorka
Dcera slavného spisovatele G. G. Byrona po svém otci podědila bujnou fantazii. Což děsilo její matku, Anabelle Byron, která viděla strmý pád svého (v té době již bývalého) muže. A tak se rozhodla její představivovat zkrotit matematikou.
V 17 letech se tak potkala s vizionářem a matematikem Charlesem Babbagem. Začala s ním pracovat na diferenčním stroji, který měl být schopný vypočítat jakoukoliv funkci. Po nezdaru myšlenku opustil a společně s Adou vynalezl analytický stroj. Ten se považuje za předchůdce počítačů a Adě Lovelace se připisuje titul první programátorky na světě.
Elizabeth Garrett Anderson (1836–1917)
První lékařka a starostka v Anglii
Stala se hlasem ostatních žen, kterým bylo upíráno to, co bylo pro muže samozřejmostí. Dlouho bojovala za to, aby mohla vést v Anglii lékařskou praxi. Nejdříve jí nebyl umožněn nástup na medicínu, protože byla žena.
A i když splnila všechny potřebné testy, stále nemohla vstoupit do lékařské komory. Tipujete správně – důvodem nebylo nic jiného než její gender. Muži by s jejími výsledky byli vítani. Jenže NE pro ni nebyla odpověď, a tak si v roce 1856 otevřela vlastní praxi, kde se věnovala léčbě žen a chudých.
Ve své zarputilosti se dokonce se naučila francouzsky a vystudovala lékařství na Pařížské univerzitě. No a nakonec se stala první ženskou starostkou v Anglii. Zadupala tak předsudky do země a inspirovala feministické hnutí sufražetek.
Alice Augusta Ball (1892–1916)
Objevitelka léku na lepru
Do objevení antibiotik v roce 1928 byla lepra často fatální. Léčba se zaměřovala především na zmírnění příznaků – většinou navíc neúspěšně. To v pouhých 23 letech změnila Američanka Alice Augusta Ball. Vystudovala farmacii a chemii na Washingtonské univerzitě a jako první žena se stala profesorkou na univerzitě v Honolulu.
Právě na Havaj se v té době posílali nevyléčitelní jedinci. Jejich rány byly potírány olejem ze stromu chaulmoogra, což ale často způsobovalo mokvání. Alice se podařilo izolovat účinné látky, které se mohly vstříknout přímo do boláků. Metoda vykazovala takový úspěch v léčbě, že se využívala ještě desetiletí po jejím objevení.
Inge Lehmann (1888–1993)
Objevitelka složení zemského jádra
Dánská seismoložka zbořila v roce 1939 jednu z hlavních jistot. Dlouhé roky studovala zemětřesení po celém světě. Sbírala data, porovnávala a hledala vzorce.
Zjistila, že do toho vůbec nepasuje myšlenka tekutého zemského jádra. Nakonec se jí vše potvrdilo a světlo světa spatřila teze o zemském jádru, které je pevné. Což zamíchalo kartami řadě uznavaných odborníků a jednou pro vždy změnilo geologii a přidružené obory.
_shown_in_her_laboratory_in_1947-2.jpg)
Barbara McClintock (1902–1992)
Nositelka Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
Bez ní by moderní genetika zdaleka nebyla tam, kde je. Pro svoje objevy byla v řadách odborné veřejnosti často zesměšována. Ve skutečnosti ale byla nevídanou průkopnicí.
Na vzorcích kukuřice (která je pastvou nejen pro dobytek, ale taky biology) objevila transpozony. Tzv. skákající chromozomy, které se pohybují v genomu. Přes posměšky trvala Barbaba McClintock na tom, že jsou naprosto zásadní pro vznik jedinečných buněk. Za pravdu jí dali až v roce 1983, kdy získala Nobelovu cenu.
Katherina Johnson (1918–2020)
Geniální matematička a skrytá postava v NASA
Stála v pozadí vesmírného závodu Ameriky a Sovětského svazu. Spolu s dalšími ženami, které ručně zkoumaly trajektorie, vypočítávaly rovnice a kontrolovaly výsledky počítače NASA.
Byla to právě ona, kdo v roce 1961 udělal analýzu letu prvního Američana ve vesmíru Alana Sheparda. A když o rok později vyplivl počítač údaje k obletu Zeměkoule, sám astronaut John Glenn si vyžádal jejich kontrolu od Katherine.