Co takhle si udělat výlet do historie? Sice nemáme stroj času, ale to je možná dobře. Aspoň se nemusíte nikam trmácet. A co si budem povídat – cestovat tisíce let by byla celkem fuška. Takže klidně zůstaňte sedět (nebo ležet) a podívejte se, čím se zdobili naši dávní předci.
Zajímá vás nejstarší:
Nejstarší nalezený šperk vůbec
Vykopávky (a teď vůbec nenarážíme na věk, ale skutečnou archeologickou práci) z jeskyně Bizmoune v Maroku zamotaly v roce 2021 řadě antropologů hlavu. Mezi nimi se totiž objevila i 33 opracovaných ulit šneků. Odborníci nejdříve tápali, k čemu sada stará 150 000 let sloužila.
Během zkoumání se ale určilo nejen stáří, ale taky mechanické opotřebování. Ulity v sobě měly vyvrtané dírky, které zase byly odřené od špagátu. Verdikt tak nakonec zněl jasně – jde o nejstarší nalezený šperk vůbec. A to konkrétně náhrdelník.
Doplněk nebo projev osobnosti?
Šperky v dnešní době fungují jako obojí. A ne jinak tomu bylo v Ateritánské kultuře, které se ulity připisují. Mimoto mají na kontě nejstarší opracované symbolické objekty a nástroje. Jejich četnost jen potvrzuje, že šlo o víc než marnivé ozdoby.
Naopak – šperky sloužily ke komunikaci a vyjádření osobnosti. Nejen napříč kmenem samotným, ale i za jeho hranice.
Nejstarší prsten
Pro něj ani nemusíme daleko, je totiž hned u nás. Poblíž Dolních Věstonic, odkud pochází známá Venuše, leží obec Pavlov. Právě tam archeologové našli 21 000 let starý prsten vyrobený z mamutí kosti.
Místo penězi platili prsteny?
Jeden z nejvýznamnější nálezů z doby kamenné má kolem sebe řadu otazníků. Dodnes se přesně neví, k čemu sloužil.
Žongluje se jak s možností rituálního předmětu, tak určité symboliky a znaku postavení. Vzhledem k tomu, že byl princip výměnného obchodu objevený až v Mezopotámii v 6 000 stol. př. n. l., tak se škrtá varianta platidla. Prsteny se k tomuto účelu ale nakonec využívaly právě proto, že je člověk měl vždy po ruce. Doslova.
Nejstarší diamant
Tohle je vlastně úplná novinka – objevil se totiž teprve v březnu 2023. Analýzou se jeho stáří určilo na 3,6 miliardy let a vznikl o teplotě 1 400°C v hloubce 180 kilometrů. Vykopal ho tým geologů a mineralogů na Sibiři v dole Udačnaja. Ten patří k jedněm z nejdůležitějších nalezištím diamantů na světě.
Co by kamenem dohodil od vzniku Země
No vážně, vždyť naše planeta vznikla před 4,6 miliardami let. Takže nejstarší diamanty světa mají blíž k jejímu vzniku než vašemu datu narození. Tyhle kousky ale nikdy nejdou do prodeje.
Využívají se pro vědecké účely. Jejich složení a proměny totiž ukrývají řadu informací, které jinde nenajdeme. Ať už jde o pohyby litosférických desek, koloběh vody nebo třeba složení geologických vrstev v minulosti.
Nejstarší náramek
Na chvíli ještě na Sibiři zůstanem, jen se posuneme trochu v čase. Úlomek zeleného náramku totiž vytvořila před 65 000 vyhynulá vývojová větev lidí známá jako Denivosané. Právě od nich pochází jedny z nejstarších ozdobných předmětů vůbec.
Náramek, který změnil všechno
Stojanové vrtání, leštění a precizní opracování kamene se dlouhá léta přisuzovalo daleko novějším kulturám. Tohle všechno ale najdeme právě na chloritovém náramku z oblasti Altai.
Pro svojí křehkost se usuzuje, že nebyl určený pro každodenní nošení. Přece jen by šlo o nepraktický doplněk, když žijete v jeskyni. Oděrky navíc ukazují, že na něm byl připevněn přívěsek pomocí koženého provázku. Jedná se tak o kousek, který se oblékal jen na zvláštní a významné události.
Nejstarší náušnice
Kdy přesně si lidé začali zdobit uši se dodnes pořádně neví. Tak jako tak se ale vědci domnívají, že se jedná o nejstarší tělesnou úpravu. Dlouhá léta se prvenství přisuzovalo Sumerům, kteří po sobě zanechali zlaté, bronzové a stříbrné náušnice.
To změnily nálezy z okolí města Chifeng v Mongolsku, kterou obývala xinglongwanská kultura. Ta se řadí nejen mezi první zemědělce, ale také mistrné řemeslníky. Na nalezišti byly totiž nalezena řada zelených náušnic z jadeitu.
Jedna jako druhá
Páry jsou precizně opracované. Náušnice v každém z nich se perfektně podobají svému protějšku. Archeologové tak byly v úžasu nad tím, že už v 8. tisíciletí př. n. l. dokázali lidé pouhýma rukama vytvořit něco tak titěrného.
Jejich velikost napovídá, že dírky byly širší, než se běžně dělají dnes. Proto navíc museli Xinglongwané vědět, jak léčit záněty a otoky.
Je fascinující, co dokáže z několika šperků dnešní věda vyčíst. A taky to, že lidské pokolení má prostě fintění v krvi. Neprůstřelný argument, až vám někdo bude říkat, že už máte šperkovnici plnou. To není marnivost, ale psaní historie!