Když jste ve škole o hodině dostali psaníčko, vedlo to maximálně k vaší nepozornosti. A sem tam k okřiknutí, ať se o obsah podělíte s ostatními. To se ale na tom cáru papíru nesmělo objevit symbol srdce. Pak bylo totiž úplně jasné, že je to VSL (= Velká Světová Láska). Nebo taky ne a to opravdové srdíčko Patrika ze zadní lavice jste zlomili. Proč má jeden tvar takovou moc a kde se vlastně vzal?
Vědci tuší, ale přesně neví
Tak by se asi dalo charakterizovat bádání po původu symbolu srdce. Celé je to s ním zkrátka trochu složitější, než se na první pohled zdá. Jak už to tak s láskou bývá. Jednotlivé teorie se ale vzájemně vůbec nevylučují.
Břečťanem to (pravděpodobně) začalo
V dávných dobách nesla tahle popínavka řadu významů. Lidé ji malovali už 3 000 let před naším letopočtem. To dokazuje například zdobená váza vystavená v Národním muzeu Afghánistánu. Během pár stovek let se nejrůznější vyobrazení břečťanu dostalo i do antického Řecka a Říma. A nejen na keramice nebo fasádách.
Na dveřích nevěstince a hrobech
Když se chtěli jít ve 4. století našeho letopočtu Efesané pobavit, hledali na dveřích lístek břečťanu. Za nimi se totiž ukrýval nevěstinec. A srdcovitý tvar nezvolili tenkrát jen tak náhodou. Naopak, byl spojován s Dionýsem – bohem nespoutaného veselí a plodnosti.
Na druhou stranu se ale břečťan objevoval i na náhrobcích. Jeho odolnost představovala „lásku až za hrob“, zatímco těsné obepnutí symbolizoval oddanost a blízkost.
Od křesťanství k srdceryvným vyznáním
Už nejstarší klášterní umělci vyobrazovali edenský strom života s listy ve tvaru srdce. Inspiraci pravděpodobně nacházeli právě v antických dílech. S postupným oddělováním církve od všedního života ale nabýval symbol srdce nových významů.
Francouzský rytířský román Le Roman De La Poire z poloviny 13. století doprovází miniatura písmena S. Ta se považuje za vůbec první vyobrazení symbolu srdce tak, jak ho známe dnes. A hlavně ve významu, pro který ho tak rádi používáme. Muž na ní daruje své milé srdce. I když tvar jeho pravděpodobně ovlivněn tím, jak svůj dar drží.
Už o nějakých 60 let později ale další miniatura v díle Francesca de Barberina Documenti d’amore zobrazuje srdce na koňském krku v typickém tvaru.
Novověk srdcím přál
Od 14. století to šlo ráz na ráz. Srdce byla všude – doslova. V gotice se jimi zdobili náhrobky, v renesanci zase rukávy jako znak oddanosti.
Umělci ho využívali všude, kde se dalo. Hlavně, když jejich díla měla co dočinění s láskou nebo erotikou. No a v 15. století se objevily první hrací karty s klasickými symboly známé jako srdce, piky, káry a kříže.
Srdce moderní doby
Asi nikoho nepřekvapí, že je to primárně konzum. Srdce se tak začala propíchávat cenovkami.
Valentýnky, které se začaly sériově vyrábět už v 19. století, rychle zaplavily trh. Postupně se k nim přidávaly nejrůznější sladkosti, plyšáci a taky šperky s valentýnskou tématikou. V roce 1977 navíc poprvé lidé mohli obléknout triko s nápisem I♥NY. To se v místních obměnách rychle stalo hitem. A dneska můžete ♥ skoro každé město.
Proč nevypadá symbol srdce jako to naše?
Protože se to nejdřív neřešilo. A když už jo, přišlo křesťanství. To zakazovalo jakékoliv posmrtné zásahy do těla – takže srdce zůstávalo zahalené tajemstvím. V lékařských záznamech ho nahradil právě stylizovaný list břečťanu.
I v raných malbách Leonarda da Vinci se objevuje něco mezi karetním symbolem a naším anatomickým srdcem. Mohl zpočátku zkoumat jen prasečí a býčí orgány. Až v novějších záznamech dochází k přesnému nákresu i jeho popisu.
Anatomické srdce na stěnách kaple
V letech 1304 až 1306 vymaloval Kapli rodiny Scrovegniů malíř Giotto di Bondone. Na rozsáhlé fresce najdeme taky alegorii Charity, která dává své srdce Kristovi. A výjimečně nešlo jen o symbol, ale anatomicky správné znázornění s cévami.
V té době už se totiž mohlo pitvat. Takže se konečně vědělo, jak naše srdce skutečně vypadá. Na popularitě symbolu lásky to ale vůbec nic nezměnilo.